Džob blog

Všechny požadavky v inzerátu obvykle nesplňuje na 100 procent nikdo. Na jakých požadavcích zadavatelé obvykle tak nebazírují, a které jsou naopak takové, s jejichž nárokem na jejich splnění je třeba počitat?

Je pravda, že mnoho inzerátů svým zněním specifikuje tzv. ideálního kandidáta. Nejdůležitejší je obor vzdělání a také obor požadované praxe. Pokud se jedná o zahraniční společnost, není radno podcenit požadavek na aktivní znalost cizího jazyka. K odpustitelným patří  nesplnění délky požadované praxe, mnohdy se dá akceptovat i příbuzné vzdělání. Požadavky na charakterové a osobnostní profily uchazečů jsou v mnoha případech pouze informativní, vždy záleží na osobním dojmu, a to oboustranném.

Jaké údaje v inzerátech obvykle zcela neodpovídají pravdě (například nabízený plat apod.), co je vhodné brát s odstupem?

Každá inzerující společnost či agentura se snaží o maximální korektnost a pravdivost uváděných údajů – opak se totiž dříve či později může negativně vrátit. Za dotaz určitě stojí zmínka o skutečném využití požadovaných cizích jazyků, nebo zda v inzerátu vypsaný obor studia SŠ/VŠ je ten jediný možný, obzvláště pokud má kandidát vhodnou praxi. V inzerci zmíněný udaj o nástupním platu je dobré považovat na orientační, bývá vždy předmětem dalších osobních jednání.

Stává se, ze personální agentury nabízejí jen nějaké obecné nabídky, a to proto, aby nalákaly co nejvíce uchazečů, a ona konkretní pozice vlastně neexistuje?

Seriozní personální agentury nemají jistě potřebu tímto způsobem rozšiřovat svoje databáze, potenciálních zdrojů vhodných kandidátů je dostatek a není nad cílenou inzerci. Plané inzeráty naopak přidělávají personalistům práci s uchazeči, pro které uplatnění v daném okamžiku nemají.

Jaké nejčastější výhody – kromě platu – nabízejí soukromé firmy a jaké přilepšení nabízí státní sektor (napr. mobil, bonusy, příplatky apod.)?

Lze jen velmi obtížně jednoznačně stanovit, zda je výhodnější zaměstnání ve státním či soukromém sektoru – jsou sféry, kde je státní sektor lukrativnější, nabízí větší jistotu a stabilitu, ale  i naopak.

Soukromé firmy se snaží získat zaměstnance příslibem nefinančních benefitů jako je mobilní telefon, notebook, automobil, to vše i k soukromému užívání. Velké soukromé společnosti se svým zaměstnancům stále častěji podílejí i na penzijním připojištění,  mohou také nabízet možnost speciální lékařské péče.

Státní sektor má v této oblasti  omezenější možnosti, svým zaměstnancům přilepšuje především speciálními příplatky, bonusy a odměnami za práci nad rámec stanovené pracovní náplně na dané pozici.